[  Výstavba  ] [  Výzbroj  ] [  Typologie  ] [  Odkazy  ]
 

V A L L O   A L P I N O

Slovinsko

 

Objekty Alpského valu se zachovaly ve Slovinsku v poměrně dobrém stavu. Byly zde vybudovány dvě linie opevnění. V první linii byly stavěny většinou objekty typu 200, stejně jako celá řada netypových staveb pocházejících z první fáze výstavby opevnění. Především v extrémních podmínkách Julských alp byla celá řada průsmyků bráněna pouze pomocí kasáren, kde byly ubytovány polní jednotky. Silnější opevnění bylo budováno pouze k uzavření průsmyků, kterými vedly dobré komunikace (Vršič, Bogatinské sedlo, Petrovo Brdo), nebo tam, kde hrozil nenadálý útok nepřátelských jednotek. Bezpochyby byly reflektovány i zkušenosti z první světové války, protože objekty alpského valu lze nalézt v blízkosti důležitých bojišť sočské fronty. Ve druhé linii byly budovány uzávěry důležitých komunikací, pouze na nejohroženějších místech docházelo k výstavbě souvislých linií opevnění. Většinou se jednalo o opevnění typu 200, pouze v severní části Slovinska lze narazit na nejnovější tvrze typu 15000.
 

Jak již bylo zmíněno, v Julských alpách bylo stále opevnění v první linii vybudováno pouze na nejohroženějších místech, kterými byly průsmyky Vršič, Bogatin, Globoko a Šance. Větší množství pevnostních staveb bylo vybudováno na hřebenu mezi kótami Slatnik a Lajnar. Jižně od Julských alp probíhala první linie opevnění od Petrova Brda přes Porozen do Cerna. Menší uzávěry byly dále umístěny těsně u hranic a blokovaly výjezdy z obce Žiri. Na jednotlivé uzávěry tak lze narazit na čáře Vsnik – Zavratec – Godoviči. Silnější opevnění první linie začíná právě v prostoru Godoviči a pokračuje dále ve směru Planina - Sněžnik - hranice s Chorvatskem, přičemž jejich síla kulminuje v okolí obce Planina. V prostoru Sněžniku hustota opevnění opět klesá a bráněny jsou především důležité komunikace pomocí menších uzávěrů. Obecně lze říci, že druhá linie opevnění je v některých místech silnější, než pevnosti umístěné přímo na hraničním pásmu.

O něco hlouběji ve vnitrozemí je budována druhá linie opevnění, která je v řadě případů daleko mohutnější, než linie první. Na severu začíná v okolí města Bovec, mohutný uzávěr je postaven severně od Tolminu (v obou případech se jednalo o tvrze typu 15000). V okolí Mostu na Soči byly blokovány důležité komunikace vedoucí z Podbrda, několika uzávěry bylo uzavřeno také údolí vedoucí z Cerkna k řece Idrijca.

Jižním směrem tvořily dostatečnou překážku řeky Idrijca a Zala, které zde vytvořily hluboké údolí se strmými srázy. Směrem do týlu vedlo z tohoto údolí pouze několik komunikací, které byly blokovány pomocí menších uzávěrů tvořených většinou monoblokovými objekty typu 200.

Dále na jihu se nacházely uzávěry v prostoru Zadlog – Črni vrh – Hrušica. Silný uzávěr přehrazoval důležitou komunikaci Postojna – Trieste na linii Strane – Hruševje – Orehek. Dále na jih bylo vybudováno silné opevnění v okolí Pivky a východně od Ilirske Bistrice.

Následující mapa zachycuje přibližný průběh linií opevnění na území Slovinska. Pouze v nejohroženějších směrech, jako například v prostoru Postojna - Pivka byly budovány souvislé linie, jinak mělo opevnění spíše uzávěrový charakter.


Zobrazit místo Vallo alpino - Slovinsko-All na větší mapě

 

1. linie opevnění

2. linie opevnění

 

 

 

HOME  ]

e-mail: valloalpino@seznam.cz