[  Výstavba  ] [  Výzbroj  ] [  Typologie  ] [  Odkazy  ]
 

Bogatinské sedlo - Črna Prst

 

Z hlediska obrany byli stavitelé Alpského valu v prostoru Bogatinské sedlo - Črna Prst ve svízelné situaci. Hranice zde probíhala přímo po hřebeni, případně v jeho bezprostřední blízkosti, takže zde nebylo možné budovat klasické obranné postavení jako například v samotném Bogatinském sedle, nebo na opačné straně na Soršské planině. Na druhou stranu však nebylo možné nechat tento prostor nehájený, protože v případě nepřátelského útoku by se protivníka podařilo zastavit nejdříve až na řece Soča, která se však již nacházela v týlu okolních opevněných postavení.

Tento problém byl vyřešen výstavbou vojenské komunikace, která byla vedena zhruba 500 výškových metrů pod hřebenem. V její blízkosti byla vybudována řada staveb sloužících k ubytovacím a skladovacím účelům. Na nejohroženějších místech byly odtud vedeny cesty přímo na hranici. Po nich bylo možné v případě vypuknutí válečného konfliktu rychle obsadit důležité průsmyky. Po celé délce hlavní vojenské cesty v prostoru průsmyk Prehodci (1635 m.n.m.) - Koča na planini Rozor v současnosti vede turistická stezka.

Opevněná kasárna pod sedlem Globoko

Nutno podotknout, že ve skutečnosti zde terén vypadá daleko neschůdněji, než by se mohlo zdát z mapových a satelitních podkladů. Pro útok vhodných tak bylo pouze několik málo průsmyků, které byly opatřeny protipěchotní překážkou, která se na řadě míst dochovala dodnes.

První vojenskou stavbou na východ od Bogatinského sedla jsou opevněná kasárna, která jsou umístěna pod kótou Vrh Škrli (1924 m.n.m.). Hlavním cílem bylo blokování nedalekého sedla (pod vrchem Kser - 1900 m.n.m.) a nejspíš i celého hřebene v prostoru Mahavršek (2008 m.n.m.) - Tolminski Kuk (2085 m.n.m.).

Následné sedlo Škrbina (1910 m.n.m.) zůstalo patrně neopevněno. Další výstavba se zaměřila až na následný průsmyk Globoko (1828 m.n.m.), přes který vedla stezka z Ukance do Tolminu. V samotném sedle se nacházejí pozůstatky polního postavení, v prudkém jižním svahu následuje budova malé strážnice a pod ní jsou umístěna odolná betonová kasárna speciálně upravená pro zdejší extrémní podmínky. Uvnitř se nacházejí dva kasárenské sály a po stranách dvě menší místnosti pro technické zázemí. Do obvodového pláště se výrazně zakouslo zdejší extrémní počasí a celá stavba z nekvalitního betonu se tak pomalu "roztéká".

Zruba o 200 výškových metrů níž by se ve skále u cesty mělo nalézat nedokončené menší kavernové postavení. Patrně by se mělo jednat o kombinovaný úkryt s kulometným objektem. Samotná přístupová cesta začíná u Koči na planini Razor, která vznikla přestavbou bývalých vojenských kasáren.

Hřeben v prostoru Vogel - Rodica

Dále východním směrem v prostoru Vogel (1922 m.n.m.) - Rodica (1966 m.n.m.) - viz. foto, se obrana omezila pouze na položení protipěchotních překážek v několika opticky schůdných sedlech, které však jsou obvykle minimálně z jedné strany lemovány strmými a takřka neprůchodnými srázy.

Další opevněná kasárna tak byla postavena až těsně pod kótou Črna prst (1844 m.n.m.) a v současné době slouží jako horská chata Dom Zorka Jelinčiča na Črni prsti (1835 m.n.m.). K dispozici zde nejspíš byla vojenská lanovka a v okolí, především ve směru na Koblu (1494 m.n.m.) bylo vybudováno zesílené polní opevnění. Samotná vrch Črna prst byl ještě za Rakouska-Uherska velmi vyhledávaným výletním cílem. Velké výpravy na něj byly organizovány z obou stran hřebene (Bohinjska Bistrica a Podbrdo), přičemž hlavním lákadlem bylo pozorování východu slunce. Vstup civilnímu obyvatelstvu byl poprvé zakázán v souvislosti s 1. světovou válkou a krátce po jejím konci byl opět obnoven v souvislosti s výstavbou vojenských kasáren italskou armádou.

Dále východním směrem již byla pro obranu sedla Šance vybudována ve skalní stěně klasická tvrz typu 200 a nedaleko se nacházejí také malá odolná kasárna. O něco výše v prostoru Slatnik (1609 m.n.m) - Lajnar (1549 m.n.m.) se již nachází silné opevnění Soršské planiny.

 

 


View Vallo alpino - Slovenia - visited in a larger map
 

HOME  ]

e-mail: valloalpino@seznam.cz