[  Výstavba  ] [  Výzbroj  ] [  Typologie  ] [  Odkazy  ]
 

Typologie

Ruská typologie objektů je poněkud komplikovaná, v průběhu výstavby docházelo k různým změnám včetně přejmenovávání typových řad, jejich slučování a zakládání nových, aby nakonec byly objekty členěny podle své funkce a výzbroje. V základním členění tedy na objekty pro přímou palbu a palbu boční. Pro začátek tedy uvádím členění, které je obsaženo v německém denkschriftu:

  • Blockhäuser (blokhauzy)
  • Schartenstände für Pak und M.G. (objekty pro přímou palbu protitankových kanónů a těžkých kulometů)
  • Schartenstände aus Betonformsteinen für M.G., Pak und Geschütze (prefabrikované objekty pro přímou palbu TK, PTK, nebo děla)
  • Versenkbarer Pak- oder M.G.-Stand (výsuvné protitankové nebo kulometné objekty)
  • Einseitige Kasematten für Pak und M.G. (jednostranné objekty pro boční palbu PTK a TK)
  • Zweiseitige Doppel-Kasematten für Pak und M.G. (oboustranné kasematy pro protitankové kanóny a těžké kulomety)
  • Einseitige Doppel-Geschützkasematten (jednostranné dělostřelecké kasematy)
  • Zweiseitige Doppel-Geschützkasematten (oboustranné dělostřelecké kasematy)
  • Gefechts- und Beobachtungsstände (pozorovatelny)
  • Artillerie-Beobachtungsstände (dělostřelecké pozorovatelny)

V prvních letech výstavby opevnění na Stalinově linií byly budovány téměř výhradně bojové objekty určené k přímé palbě těžkých kulometů. Nejednalo se o nijak složité stavby, velmi často obsahovaly jedinou velkou střeleckou místnost (pro 1-3 těžké kulomety), místnost pro periskop a vstupní chodbu se střílnami na její ochranu. Jednotlivé konstrukční typy nesly označení A a B, jejich základní podoba mohla být následně upravována pro použití v konkrétních terénních podmínkách, později došlo k jejich překlasifikování na další souhrnná označení B (nákres), M1, M2 apod. S rozšířením typových řad došlo k finálnímu označování objektů dle typu a výzbroje a použití jejich zkratek jak je uvedeno na několika příkladech níže:

  • ДОТ - obecné označení pro objekt pro přímou palbou
  • ПК - obecné označení pro jednostranný objekt pro boční palbu (polokaponiéru)
  • НП - velitelské stanoviště - pozorovatelna

Dále byla specifikována výzbroj bojového objektu, členění mohlo být ještě větší dle počtu podlaží, typu obrany týlové části, umístění dodatečné výzbroje apod. Níže jsou uvedené některé základní varianty:

  • PDOT (ПДОТ)- kulometný objekt pro přímou palbu (2-3x NPS-3)
  • ODOT (ОДОТ)- dělový objekt pro přímou palbu (2-3x DOT-4)
  • ADOT (АДОТ) - dělostřelecký objekt pro přímou palbu (1x L-17, výjimečně 2x)
  • OPDOT (ПДОТ) - dělově-kulometný objekt pro přímou palbu (1-2x DOT-4, 1-2x NPS-3)
  • PPK (ППК)- kulometná polokaponiéra (2-3x NPS-3)
  • OPPK (ОППК) - dělově-kulometná polokaponiéra (1x DOT-4, 2 NPS-3)
  • APK(АПК) - dělostřelecký srub (2x L-17, 2x L-17 + 1x NPS-3)

Níže uvedená typologie vychází z prozkoumaných objektů nacházejících se na území Polska v Grodněnském, Osoveckém, Zambrovském, Rávsko-Rusském a Přemyšlském opevněném rajónu.

 

Objekty pro přímou palbu

Objekty pro přímé palby 1-3 těžkých kulometů, 1 - 3 protitankových kanónů nebo objekty pro libovolnou kombinaci těchto zbraní. Vzhledově připomínají lehké opevnění vz. 36, pouze v podstatně robustnějším provedení. Zároveň je až zarážející podobnost s objekty budovanými německou armádou v průběhu 1. světové války na některých částech východní a západní fronty. Výjimkou nejsou 2 poschodí. Pozorování bylo prováděno pomocí periskopů. Vystřílené nábojnice byly sváděny do hlubokých jímek pod objektem. Nechyběla studna a septik. Vybavení objektu bylo závislé na jeho velikosti. V horním patře se nacházely střelecké místnosti, místnost pro periskop, pohotovostní sklad munice, předsíň a předsíň sloužící jako protichemická. Ve spodním patře byla umístěna ubikace zálohy, filtrovna, strojovna, místnost pro telefonistu, sklad munice a nouzový východ.

Objekt pro přímou palbu dvou těžkých kulometů - Rávsko-Ruský opevněný rajón

Převážná většina nalezených objektů spadá právě do této skupiny. Tento fakt se dá vysvětlit několika faktory. Celá řada míst odporu vykazuje značnou nedokončenost. Lze zde narazit na větší počet výkopů a základových desek. Objekty pro přímou palbu byly stavěny většinou jako první a to především pro jejich jednoduchou konstrukci. Naopak v místech, které vykazují dokončení veškerých stavebních prací, tvoří tyto sruby zhruba 35% celkového počtu. V extrémně exponovaných místech, kterými jsou například úseky Osoveckého (okolí Wasosze), nebo Grodněnského opevněného rajonu (okolí Lipska), nelze hovořit o uzlovém systému obrany, ale o ucelené linii objektů, mezi kterými mají převahu právě objekty pro přímou palbu.

Nejsilnější možnou výzbroj tvoří tři protitankové kanóny. Až na výjimky (způsobené pravděpodobně vysokou hladinou spodní vody - např Wasosz) jsou tyto objekty dvoupatrové, vybavené maximálním komfortem. Nechybí zde agregát pro výrobu elektrické energie, filtrovna, ubikace, sociální zázemí, sklady munice a místnost pro pozorování. Bohužel dodnes se mi nepodařilo nalézt jediný zcela zachovalý objekt a to přesto, že tento typ byl stavěn poměrně hojně. V opěrném bodě Zaruzie (Zambrovský opevněný rajón) kryje svojí palbou důležitou komunikaci Ostroleka - Lomza. Bohužel do vypuknutí války se zde nepodařilo osadit ani jednu z hlavních střílen. Naopak s objekty s vytrženými střílnami protitankových kanónů se lze setkat poměrně často - například v opěrném bodě Dolegi (Osovecký opevněný rajón), nebo Szulborze (Zambrovský opevněný rajon). V posledně jmenovaném případě se zachovala alespoň jedna střílna, ovšem zbytek objektu je silně poškozený vnitřním výbuchem, díky kterému se propadla podlaha horního patra.

Varianty mohly být následující (každá z variant mohla být jedno, nebo dvoupatrová):

Za zcela specifické lze považovat objekty pro přímou palbu, které jsou napojeny na podzemní komunikaci. Otázkou ovšem zůstává, zda je vůbec možné tyto objekty zařadit do této kategorie, nebo jestli patří do kategorie samostatné. Také je nutné dodat, že se jedná výhradně o záležitost Osoveckého opevněného rajónu. V ostatních případech se pravděpodobně s výstavbou těchto pevnůstek nepočítalo. Pevnůstka se skládá pouze ze střeleckých místností, z místnosti pro periskopické pozorování a z malé předsíňky s průlezem do spojovací chodby. V jednom případě (Niedzwiadna) je pevnůstka určená k palbě tří těžkých kulometů propojena s oboustranným objektem (průlezem do spodního patra). Ten zároveň dodával elektrickou energii a čerstvý vzduch. V druhém případě (Wasosz) je jednou vchodovým objektem další pevnůstka pro přímou palbu. Zde jsou navíc podzemní komunikací propojeny celkem 3 sruby, z nichž jeden je objektem pro boční palbu.

 

Objekty pro boční palbu

Objekty pro boční palbu 2 - 3 těžkých kulometů nebo 1 protitankového kanónu a 1 - 2 těžkých kulometů. Existují v mnoha modifikacích, přičemž bylo přihlíženo k umístění v terénu. V základním provedení měl objekt dvě poschodí, výjimkou však nejsou ani objekty jednopatrové. Dvoupatrové objekty měly většinou diamantový příkop, do kterého byl sveden odpad pro vystřelené nábojnice. U jednopatrových objektů byl nahrazen hlubokými jímkami pod střeleckou místností. Nouzový východ byl umístěn ve spodním patře přímo pod vchodem do objektu. V některých případech se však nalézal pod střílnou na ochranu vchodu. V horním patře se nacházely střelecké místnosti, ubikace pro část posádky, místnost pro pozorování periskopem (popř. se vstupem do zvonu) a protichemická předsíň. V dolním patře se nacházely ubikace, strojovna, filtrovna, místnost pro telefonistu a únikový východ. Nechybí zde krakorec nad střílnami a ochranné křídlo. V základním provedení působil tento objekt boční palbou ze dvou střílen pod betonem. V některých případech však byla palebná síla zvětšena za pomoci polských kořistních kopulí vz. 36 a předsunutím další střelecké místností do ochranného křídla objektu.

Objekt pro boční palbu dvou TK a kořistní kopuli TK

Z navštívených objektů tvořily tyto kasematy necelých třicet procent. Jejich výzbroj nečastěji tvořil těžký kulomet a protitankový kanón spřažený s těžkým kulometem. Velice často se dva stejné objekty nacházejí velice blízko sebe tak, aby mohly působit do opačných palebních směrů. Tím často nahrazují oboustranné objekty, které nebyly stavěny v tak hojném počtu.

V terénu je možné nalézt celou řadu variant těchto objektů (opět vždy v jedno, nebo dvoupatrovém provedení):

Na další specialitu lze narazit u obcí Dolegi, Niedzwiadna a Wasosz. Zdejší kasematy jsou napojeny na podzemní komunikaci. Ani v jednom z případů však není vchodovým objektem. V prostoru Dolegi je "vchodovým" objektem dělostřelecký srub nacházející se na protilehlé straně masivu. Ve zbylých případech je vstup veden přes objekt pro přímou palbu. Ve výše popisovaných případech se samotný bojový objekt skládá pouze ze střeleckých místností a z malé předsíňky s periskopem a vstupem do spojovací chodby. Tou byla vedena kabeláž s elektrickou energií a pravděpodobně i ventilace.

 

Oboustranné objekty

Zcela specifickým objektem v systému ML jsou oboustranné objekty (dvoukřídlé kaponiéry) - ty nahrazovaly jinak obvyklé sestavy dvou objektů pro boční palby, které byly od sebe vzdáleny cca. 50 metrů a svojí palbou působily do opačných směrů. Na celé Molotovově linii jich bylo postaveno přibližně 20. Jedná se o největší a nejsilněji vyzbrojené objekty, které byly budovány v první linii, většinou těsně za linií překážek. Jejich úkolem bylo vedení bočních paleb do velkých vzdáleností a postřelování již zmiňovaných překážek. Výzbroj kolísala od 2 protitankových kanónů spřažených s těžkým kulometem a 2 těžkých kulometů až po 2 PTK a 5 těžkých kulometů. V základním provedení se jednalo o dvoupatrový objekt se dvěma PTK a dvěma TK (Grodněnský opevněný rajón). Pozorování zajišťovaly dva lineárně umístěné periskopy. Od této podoby se odchylovaly jednotlivé objekty v závislosti na umístění v terénu. V některých případech byly předsunuty další dvě střelecké místnosti do ochranných křídel, periskopy mohla nahradit kořistní pancéřová kopule vz.36 s těžkým kulometem. V případě vysoké hladiny spodní vody byly objekty pouze jednopodlažní (Přemyšl).

Setkat se lze s následujícími typy objektů (především v dvoupatrovém provedení, jednopatrová verze byla stavěna pouze výjimečně kvůli vysoké hladině podzemní vody).

Bezesporu jedním z nejzajímavějších oboustranných objektů se nachází na návrší nad obcí Niedzwiadna (Osovecký opevněný rajón). Jeho poloha ho předurčuje k vedení dalekých paleb na obě strany linie. Uvnitř se zachovala střílna protitankového kanónu a střílna pro těžký kulomet. Veškeré dveře jsou vytrženy a to včetně zárubní. Ve spodním patře se nacházejí zbytky ventilace a na sociálkách jeden kovový turecký záchod. Se spodního patra je možné sestoupit průlezem do spojovací chodby, která vede do objektu pro přímou palbu tří těžkých kulometů, umístěného cca 25 metrů za srubem směrem k nepříteli. Do této pevnůstky byla dodávána elektrická energie a čerstvý vzduch. Samotná chodba je zahnuta do tvaru S.

 

Dělostřelecké sruby

Dělostřelecké objekty s hlavní výzbrojí dvou kanónů ráže 76,2 mm pro boční palby (L-17). Opět existovalo mnoho variant, převážná většina však byla dvoupodlažní. V některých případech byla zvětšena palebná síla objektu předsunutím jedné střelecké místnosti do ochranného křídla, ve které byl umístěn těžký kulomet. Pozorování bylo zajišťována pomocí periskopů, popř. kořistních zvonů, ve kterých byl navíc umístěn kulomet na ochranu blízkého okolí. Převážná část objektů má diamantový příkop, všechny mají krakorec.

Dělostřelecký srub Karelského opevněného rajónu ve stavu po obsazení finskou armádou. Maskování krakorce je provedeno pomocí větví z okolních stromů. Zdroj: SA-Kuva

Nalézt lze tyto varianty dělostřeleckých srubů (převážně ve dvoupatrovém provedení, výjimečně v provedení jednopatrovém)

Velice zajímavý dělostřelecký srub se nachází v opěrném bodě Dolegi. Ve dvoupatrovém objektu se zachovaly střílny hlavních zbraní, pomocná střílna těžkého kulometu vysunutá do ochranného křídla je vytržena. Před hlavním vchodem se nachází vstup do podzemní komunikace vedoucí do objektu pro boční palbu těžkého kulometu a protitankového kanónu umístěného na opačné straně návrší. Zajímavý je i výstřel tohoto dělostřeleckého srubu, jehož střílny míří do zápolí linie.

Další neméně zajímavý objekt se nachází nedaleko obce Ciemnoszyje (opět Osovecký opevněný rajón). Jedná se o zcela atypickou jednopatrovou stavbu. Její dva kanóny jsou určeny k přímé palbě do protilehlých směrů. Pro vystřelené nábojnice byly vyhloubeny jímky pod střeleckými místnostmi. Pozorování bylo zajištěno pomocí periskopu.

Na Stalinově linii byly v pozdějších fázích výstavby budovány zcela výjimečně také oboustranné objekty s dělostřeleckou výzbrojí (4x 76mm) (nákres).

 

Malé bojové objekty

Objekty pro přímou nebo boční palbu polních protitankového kanónu, nebo pro palbu z těžkého kulometu. Jedná se o velmi jednoduché objekt s jednou místností a napojením na zákopový systém. Budovány byly na méně exponovaných místech. Případně jako objekty druhé až třetí linie, nebo jako preventivní zajištění předpolí hlavní obranné linie. Případně byly používány k vykrytí mrtvých míst v palebných vějířích sousedních objektů. V naprosté většině případů nemají tyto objekty osazené střílny, jejich dodávky výrazně zaostávaly za ohromujícím tempem výstavby. Střílny tak byly přednostně osazovány do již hotových objektů především pro boční palbu.

Do této kategorie lze zařadit následující typy pevnůstek:

 

Pasivní objekty

Malé objekty, ve kterých bylo umístěno velení příslušného úseku. Umístěny byly na místech vhodných k dalekému pozorování. Pro tyto účely byly ve stropnici umístěny dva periskopy. Obranu vchodu zajišťovala pouze střílna umístěná v zalomené vstupní chodbičce. Celý objekt byl zapuštěn do okolního terénu. V jeho okolí je možné pravidelně nalézt hustý zákopový systém.

 

Blokhausy

Specifickým objektem na Molotovově linii jsou blokhausy určené ke kruhové obraně. Nákres objektu je možné najít v Denkschriftu s poznámkou, že se jedná o objekt nedaleko Osovce. Dlouhou dobu se však o jejich existenci pochybovalo. V současnosti se v terénu podařilo najít čtyři objekty tohoto typu (po jednom v Zambrovském a Osoveckém a dva v Grodněnském opevněném rajónu). Dvoupatrový objekt byl vyzbrojen šesti těžkými kulomety a jedním lehkým kulometem ve střílně na ochranu vchodu. Objekt v Zambrovském OR se nachází jižně od Nowogrodu a je zcela v troskách. V Osoveckém OR je součástí opěrného bodu Brzezno a je vážně poškozen trháním pancéřových prvků. Dva objekty v Grodněnském OR byly vybudovány v okolí obce Nowa Kamienna a měly by se nacházet v podstatně lepším stavu.

 

Objekty zesíleného polního opevnění

Jako zcela netypové se ukázaly dvě pevnůstky, které jsme nalezli na předpolí silně opevněného bodu na východ od Wasosze (Osovecký opevněný rajón). Obě se nacházejí na terénní vlně, umožňující vedení dalekých bočních paleb. Vstup bylo možné uzavřít pomocí obyčejných dveří na panty. Uvnitř se nachází jedna malá místnost se dvěma střílnami vytvarovanými z betonu. Výzbroj pravděpodobně tvořily dva těžké kulomety působící do opačných směrů. Tloušťka stěn kolísá od 80 do 100 centimetrů. Použito bylo prostého betonu, pouze s minimem armování. Ve směsi je použit kámen posbíraný z okolních polí - tvoří cca 80% směsi. V rámci Osovského opevněného rajónu je možné narazit na celou řadu těchto staveb v jednostřílnové i dvoustřílnové variantě, často napojených na polní opevnění. V některých z nich jsou stropnice zesíleny pomocí ocelových profilů. Kromě toho byla řada podobných objektů budována v předsunutých postaveních podél celé linie.

 

 

HOME  ]