Narozdíl od sousedních opevněných linií (Pommernstellung, Nischlitz-Obra linie), zde byly pasivní úkryty použity v hojném množství. Vestavovány byly do protipovodňového valu, do prostoru před i za ním. Jejich konstrukce se až na výjimky příliš nelišila a nejčastěji se lze setkat se třemi typy objektů. I zde však existovaly výjimky. Především se jednalo o dodatečné umístění pozorovacího zvonu 9P7, případně pancéřové desky pro periskop.

Nejčastěji stavěný typ pasivního úkrytu má dva vchody, kterými se vstupuje do společné předsíně. V jejím boku se nachází nouzový výlez, ve stěnách naproti vchodům jsou umístěny dvě ochranné střílny. Tento prostor zároveň sloužil jako úložný prostor pro vybavení výpadové jednotky.  Jedinými pancéřovými dveřmi je možné vejít do jedné velké místnosti, která sloužila jako ubikace. Druhá varianta úkrytu, je shodná s výše popisovanou, ale je určena pro dvě družstva pěchoty. V tomto případě ze společné předsíně vedou dvoje dveře, do dvou stejných ubikací.

Druhý typ úkrytu je konstrukčně daleko jednodušší. Má pouze jeden vchod, který postrádá ochrannou střílnu. Zalomená chodbička ústí do velké místnosti, která sloužila jako ubikace.