V prostoru Oderstellung je možné nalézt celou škálu bojových objektů, od nejjednodušších pevnůstek, určených pro jeden těžký kulomet, umístěný v jediné místnosti objektu, až po poměrně rozlehlé objekty s výzbrojí v třístřílnové pancéřové polokopuli určené pro těžký kulomet.

Pravděpodobně na konstrukčně nejjednodušší bojový objekt stavěný na Oderstellung je možné narazit v prostoru obce Kwiatkowice. Jedná se o malou pevnůstku určenou pro boční palbu těžkého kulometu, postavenou v odolnosti C (síla stěn 50 - 60 cm).  Disponuje jedinou místností, do které se vstupuje panceřovými dveřmi. Jako první zaujme klenutý strop vystužený vlnitým plechem. Na zadní stěně místnosti se nacházejí dva otvory pro ventilaci. Na opačné straně pancéřová deska, pro těžký kulomet. Objekt je opatřen krycím křídlem, které mělo chránit velice zranitelnou střílnu.

Téměř na následovníka  lze označit další objekt, který se zachoval například v prostoru Brzeg Dolny, nebo Radoszyce. Jedná se pravděpodobně o nejpoužívanější typ bojového objektu na Oderstellung. Lze ho naleznout v několika drobných modifikacích. Opět se jedná o malý objekt určený pro jeden těžký kulomet umístěný v pancéřové desce. Stavěn byl  v odolnosti B1, pancéřová deska byla typu 7P7, případně netypová o rozměrech 280 x 180 x 8 cm. Vchodová část opět postrádala jakoukoliv ochrannou střílnu, oproti předešlému objektu se však vstupovalo nejprve do malé předsíňky, ze které vedly další pancéřové dveře do střelecké místnosti. V některých objektech byl pod střílnami vybetonován stolek, pro umístění lafety těžkého kulometu. V objektu byla opět použita jednoduchá ventilace. K pozorování sloužila pouze štěrbina v pancéřové desce. V některých případech bylo nutné, aby z jednoho místa, působily těžké kulomety do opačných směrů.  V prostoru Brzeg Dolny byl tento problém vyřešen tak, že byly dva zrcadlově shodné objekty postaveny zády k sobě. Toto poněkud "kostrbaté" řešení bylo později nahrazeno jediným objektem, který však byl opět pouze spojením zrcadlově otočených objektů do jednoho. Tedy opět postrádal jakoukoliv střílnu na ochranu vchodu a z malé předsíňky se vstupovalo do dvou střeleckých místností. V případě, kdy objekt stál na samotném břehu Odry (Radoszyce), byly jeho základy zapuštěny extrémně hluboko tak, aby se zabránilo podemletí vodou.

Především v pozdějších letech, byly výše popisované objekty rozšiřovány o další místnosti, které měly zvětšit pohodlí posádky a které měly více odpovídat jejich úkolům v terénu. Daleko větší pozornost byla také věnovány vchodové částí, kterou již většinou netvořil jeden, ale dva vchody, kterými se vstupovalo do společné předsíně, ze které vedl jeden vchod do ubikací objektu. Vchody již disponovaly ochrannou střílnou, ve většině případů byla navíc vysunuta další střílna, která postřelovala bezprostřední okolí vchodů. Kromě ubikací pro posádku, případně pro posádku a výpadovou jednotku, mohl objekt disponovat pozorovacím  zvonem, samozřejmostí se staly nouzové výlezy, které vedly z předsíně, případně z místnosti se střílnou na ochranu vchodu.

Samostatnou kapitolu tvoří tzv. pancéřové kasematy. Jediným rozdílem oproti ostatním objektů byla jejich střelecká místnost. Pancéřová deska totiž netvořila jen přední stěnu, ale chránila také stropnici místnosti. Pro tyto potřeby byl vyprojektován speciální pancéřový prvek 5P7 o hmotnosti 15 tun. Výjimkou nebyly ani oboustranné objekty disponující touto pancéřovou kasematou. V pozdějších letech bylo od stavby těchto objektů, především z ekonomických důvodů upuštěno.

Do posledního stádia výstavby Oderstellung lze zařadit poměrně rozlehlé objekty určené pro přímou palbu 1 - 2 těžkých kulometů (buď v pancéřových deskách, případně jednoho těžkého kulometu v třístřílnové pancéřové polokopuli). Do objektu se vstupovalo dvěma vchody, které ústily do společné předsíně. V závislosti na poloze v terénu, disponoval objekt střílnou, ze které bylo možné postřelovat prostor v okolí vchodů. Od této varianty však bylo upuštěno především v případě, že byl objekt vestavěn do protipovodňového valu. Z předsíňky ústil do boku objektu nouzový východ, proti vchodům byly umístěné dvě ochranné střílny, pancéřovými dveřmi se vstupovalo do velké místnosti, která sloužila jako ubikace posádky.  V závislosti na výzbroji a vybavení objektu se dále měnily i proporce zbylých objektů. Pokud měl například objekt dvě střelecké místnosti, vedl do každé z nich samostatný vchod. Pokud zde byl navíc osazen pozorovací zvon 9P7, vstupovalo se nejdřív do malé předsíňky, ze které dále vedly troje pancéřové dveře (do dvou střeleckých místností a do místnosti s pozorovacím zvonem). V případech, kdy bylo vyžadováno extrémní natočení střílen a tak i celých střeleckých místností, bylo možné vstup do místnosti s pozorovacím zvonem umístit do jedné z nich. Snížená možnost pozorování ze třístřílnové pancéřové polokopule 3aP7 způsobila, že bylo nutné na stropnici objektu navíc umístit i pozorovací zvon 9P7. I v tomto případě měly oba pancéřové prvky oddělené vstupy z hlavní místnosti.