[  Výstavba  ] [  Výzbroj  ] [  Typologie  ] [  Odkazy  ]
 

VÝZBROJ A VYBAVENÍ

 

Výzbroj

Jedinou zbraní, s jejímž použitím se počítalo na Oderstellung byl vodou chlazený těžký kulomet Maxim vzor 08 a jeho pozdější modifikace. Nebyl zde postaven žádný objekt s protitankovou výzbrojí. V rámci obrany bylo počítáno s nasazením dělostřelectva, které však mělo být umístěno v týlu postavení v polních bateriích.

Hlavní výzbroj byla umisťována do střílen v pancéřových deskách, které bylo možné uzavřít pomocí posuvného uzávěru. Po levé straně střílny se nacházel malý pozorovací průzor. Samotná zbraň mohla být umístěna na kovovém stolku, nebo na betonovém soklu. Uchycena byla na pevností lafetě, která umožňovala vysunutí hlavně ven ze střílny. Vniklý volný prostor byl alespoň částečně utěsněn pomocí malé desky, která se připevňovala přímo na zbraň. Kromě zařízení na výměnu vody byly k dispozici také náhradní hlavně, které bylo možné vyměňovat v případě přehřátí.

 

Pancéřové prvky

 

Do střílen na ochranu prostoru před vchodem byly montovány u objektů z let 1937/1938 desky 422P01. Tato místnost, ve které byla deska umístěna, byla označována jako „strážnice“ (Wache) a obvykle se v ní nacházel také nouzový východ. Druhou variantou umístění střílny na ochranu zápolí bylo její umístění přímo do ubikací. To se dělo u objektů budovaných především v letech 1936/1937 disponujících pouze jedním vchodem. V tomto případě byl do střílen montován uzávěr 48P8. Dodnes se žádná deska 422P01 bohužel nedochovala. Patrně poslední byla ukradena z objektu č. 777. Střílny na ochranu vchodů, které postřelovaly vstupní chodbičku, byly osazovány obvykle typy 57P8 a 48P8. Velmi často se zde však nacházejí také netypové střílny. Vstupy do modernějších objektů byly osazovány pancéřovými dveřmi 14P7. V jejich případě se opět nezachoval přímo v pevnůstkách žádný exemplář. Patrně ve třech exemplářích se zachovala pancéřová kasemata 5P7 (2x Radoszyce, 1?x Glogów), na kterou není možně nikde jinde v Polsku narazit. Kromě pancéřové desky se střílnou a pozorovacím průzorem disponovala také pancéřovou stropnicí střelecké místnosti. Své použití nacházela tam, kde bylo nutné především z maskovacích účelů snížit výšku stavby. Pancéřová kasemata zde tak nahrazovala betonovou stropnici objektu.

 

Seznam zachovalých pancéřových prvků

Pozorovací zvony 9P7 byly osazovány do objektů Oderstellung velmi často. Značná část jich pochází z roku 1935 a byla produkována společností Gruson v Magdeburgu – tyto zvony nesou označení 9aP7. Níže je uveden výčet objektů, ve kterých se zachoval tento pancéřový prvek, nebo se zde nachází alespoň jeho část.

  • č. 197? - Unterstand Ścinawa (na valu mezi řekou a přístavem, zcela zachovalý, zatopen vodou)
  • č. 667 - Unterstand? (zachovalý, interiér poškozen výbuchem)
  • č. 676 - MG-Schartenstand (zachovalý, vstupy a panc. deska částečně zasypány, zalitý vodou)
  • č. 682 -  Doppel MG-Schartenstand (zachovalý, vstup a částečně také pancéřové desky zasypány)
  • č. 697 -  Doppel MG-Schartenstand (objekt zničen výbuchem, zvon zakleslý ve zvonové šachtě vzhůru nohama)
  • č. 701 -  MG-Schartenstand (zachovalý, vstup a částečně také pancéřová deska zasypána
  • č. 706 -  Doppel MG-Schartenstand (zcela zasypaný včetně pozorovacího zvonu)
  • č. 712 -  Beobachtungsstand (vstup zasypán, zvon zachován)
  • č. 721 -  MG Stand mit 3aP7 (objekt zcela zasypán, částečně viditelný vrchlík pozorovacího zvonu)
  • č. 724 -  Doppel MG-Schartenstand ( zachovalý, vrchlík zvonu odříznut autogenem)
  • č. 734 -  Doppel MG-Schartenstand (zvon ukraden okolo roku 2000)
  • č. 739 -  Unterstand (zcela zachovalý, interiér zatopen vodou)
  • č. 751 -  Doppel MG-Schartenstand (zachovalý, bude zavezen zeminou v roce 2013, 9aP7)
  • č. 757 -  MG-Schartenstand (zcela zachován, bude zavezen zeminou v roce 2013)
  • č. 762 -  Doppel MG-Schartenstand (zcela zachován, přístupný)
  • č. 766 -  Unterstand (zcela zachován, pevnostní skanzen „Rothenburg“)
  • č. 771 -  MG-Schartenstand (zachovalý, částečně zavezen zeminou, zatopen)
  • č. 776 -  MG-Schartenstand (zachovalý, bojová část zavezena zeminou, zatopen)

V rámci Oderstellung bylo v roce 1935 vybudováno celkem 5 objektů pro přímou palbu těžkého kulometu z pancéřové polokopule typu 3aP7, která disponovala pouze dvěma střílnami a třemi pozorovacími průzory. V současné době znám lokaci tří těchto objektů, ve všech se zachovala alespoň část této kopule.

  • č. 656 -  MG-Stand mit 3aP7 (bjekt vyhozen do povětří, většina kopule odříznuta autogenem a ukradena cca před 10 lety)
  • č. 705 - MG-Stand mit 3aP7 (zcela zachovalý objekt včetně kopule, bohužel také zcela zasypaný při rekonstrukci protipovodňového valu)
  • č. 721 - MG-Stand mit 3aP7 und Kleinstglocke (zcela zachovalý objekt včetně kopule a pozorovacího zvonu, opět zcela zasypán při navyšování protipovodňového valu)

 

Maskování

Velká pozornost byla věnována maskování objektů. Původní plány počítaly s pravidelným obnovováním malby dle ročního období. Na řadě objektů a pancéřových prvků je možné dodnes nalézt původní maskovací nátěry, ve kterých bylo použito poměrně neobvyklých barevných kombinací (např. světle zelená). Malovány byly jak čelní stěny a pancéřové prvky, tak týlové stěny a dokonce části vstupní chodby které by bylo možné pozorovat z týla obranného postavení (a to jedině v případě otevřených pancéřových dveří). V některých pevnůstkách se dodnes zachovaly také nápisy s informací, kdy byl naposledy proveden maskovací nátěr, přičemž velmi oblíbeným datem je březen 1936. V ojedinělých případech byly pancéřové prvky potaženy vrstvou betonu, která sloužila jako maskování, to se však týkalo výhradně staveb z roku 1939.

Dobře zachovalé maskování na týlové straně objektu č. 739

Častější variantou bylo maskování celých objektů za stodoly, kůlny nebo rozestavěné domy v obcích či městech. Starší stavby z let 1928 – 1932 byly schovávány za pilíře mostů nebo za různé stavby a budovy na březích řek.

V případě některých objektů především z let 1928 – 1932 se lze v jejich okolí setkat s řadou betonových jímek, ve kterých rostou dnes již velmi staré stromy. Při výstavbě objektů byly ponechávány z maskovacích důvodů veškeré dřeviny, které nebylo bezprostředně nutné vykácet kvůli výkopovým pracím. To se týkalo i těch, které by se z důvodu tvorby záhozů ocitly částečně pod úrovní okolního terénu. Aby se předešlo uhnívání kmenů a jejich odumírání, byly kolem nich vybetonovány jímky, které zajistily další bezproblémový růst tohoto "přírodního" maskování.

Pravidelně docházelo také k malování interiérů včetně obměny nápisů na zdech, které sloužily pro lepší orientaci posádek, které neměly zkušenosti s bojem v opevnění. Postupem času docházelo patrně k jejich změnám, protože dnes je možné narazit na objekty, kde ve vrstvách pod sebou prosvítají jejich různé varianty.

Bojový objekt vestavěný do spodního patra budovy - Ścinawa

 

 

HOME  ]