[  Výstavba  ] [  Výzbroj  ] [  Typologie  ] [  Odkazy  ]
 

Typologie

 

V průběhu let byla v prostoru Odra - Warta vybudována celá řada objektů od nejslabších v odolnosti C (MG-Stand), přes silnější objekty ze systému Nischlitz - Obra v odolnostech B až po rozsáhlé a silně vyzbrojené B-werky. Plánovány zde byly dokonce nejsilnější objekty v odolnosti A a to jak dělostřelecké baterie se silnou dělostřeleckou výzbrojí umístěnou v otočných pancéřových věžích, tak i A-werky se silnou kulometnou a dělostřeleckou výzbrojí v pancéřových kasematách.

Jako první byly postaveny ještě v systému Nischlitz - Obra objekty MG und Pak Unterstand (tzv. Hindenburgstand), určené pro přímou palbu těžkého kulometu umístěného v pancéřové desce. Objekt zároveň sloužil jako úkryt protitankového kanónu, který byl v případě potřeby nasazen v polním postavení. Spodní patro se sociálním zázemím a strojovnou bylo pouze vyzděno, horní patro bylo již ze železobetonu, jehož síla dosahovala odolnosti C s pancéřovou deskou silnou 6 cm. V ojedinělých případech byly vybudovány blízko sebe dva objekty. Jeden sloužil k přímé palbě těžkého kulometu umístěného v pancéřové desce, druhý byl jednoduchým úkrytem pro protitankový kanón. V několika případech byly postaveny také objekty speciální konstrukce s výzbrojí TK v pancéřových deskách (2xTK) v kombinaci s úkrytem pro protitankový kanón.

Přímým následníkem se v letech 1935-1936 staly podstatně silněji vyzbrojené a modernější sruby budované v odolnosti B1/B, jejichž hlavní výzbroj již byla umístěna ve tří a šesti-střílnových kopulích. Jsou jakýmsi mezistupněm jejichž následovníkem jsou již tzv. B-werky, stavěny od roku 1936 již v rámci Oder-Warthe Bogen.

B-werky se staly pomyslným vrcholem pevnostního stavitelství na východních hranicích. Disponovaly silnou protipěchotní výzbrojí umístěnou v pancéřových kopulích - těžký kulomet, pevnostní minomet, pevnostní plamenomet, nebo v pancéřových deskách (těžký kulomet - pouze na ochranu vchodu, u těchto objektů byla opuštěna koncepce objektů s pancéřovou deskou pro přímé palby, výjimečně se vyskytovaly pancéřové kasematy a desky pro kulomet k boční palbě). Slabinou je zcela chybějící protitanková obrana, i když i s ní bylo v plánech počítáno.

Později bylo plánováno postavit daleko silněji vyzbrojené tzv. A-Werky, jejichž převážně dělostřelecká výzbroj umístěná v otočných věžích měla vést přímou palbu do prostoru první linie a překážek a ničit tak útočící jednotky. K realizaci těchto staveb nikdy nedošlo. Pouze v některých případech byla vybetonována základová deska, pouze výjimečně výstavba dospěla do betonáže prvního (spodního) patra.

 

Objekty z období výstavby linie Nischlitz-Obra

MG-Schartenstand und Pak-Unterstellraum

Prvním objektem stavěným na OWB se stal tzv. MG-Schartenstand und Pak-Unterstellraum vybudovaný podél celé linie. Jejich primárním cílem byla ochrana mostů, přes které vedly důležité komunikace směrem do vnitrozemí. Stavěny byly v odolnosti C, což v roce 1934 nařizovala směrnice z roku 1933. Vyzbrojeny byly jedním těžkým kulometem umístěným v pancéřové desce 10P7 o síle 6 cm, určeným k přímé palbě. Uvnitř objektu byl navíc "ukryt" protitankový kanón ráže 37 mm, který v případě ohrožení působil přímou palbou ze zesíleného polního opevnění na straně srubu. Spodní patro objektu bylo celé zděné z cihel, pouze horní patro bylo odlito z betonu. Ve střílně na ochranu vchodu byly používány osobní zbraně, které si posádka přinesla sebou. V horním patře se nacházela garáž protitankového kanónu, střelecká místnost, spojovací chodbička, místnůstka se střílnou na ochranu vchodu a vchod. Do spodního patra je možné sejít po schodišti, případně bylo možné použít průlez v podlaze. Zde se nacházely ubikace mužstva, a technické zázemí objektu. Výjimečně objekty disponovaly dvěma těžkými kulomety v pancéřových deskách (např. MG-St. 780a)

Hindenburgstand 753

Výjimečně došlo k výstavbě dvou samostatných objektů blízko sebe - jednoho bojového pro přímou palbu těžkého kulometu a úkrytu pro protitankový kanón. Na "nejzachovalejší" verzi dvou objektů lze narazit v obci Nowa Wioska (Neudorfel), kde bránila výsuvný most K705, který je aktuálně ve zrekonstruovaném stavu a příležitostně je přístupný veřejnosti. Nejlépe zachovalý Hindenburgstand č. 753 se nachází u hlavní silnice Miedzyrzecz - Sulecin u osady Kursko (Kurzig), a to včetně ochranné zídky v polním postavení pro protitankový kanón.

Kulometné objekty

Jistým mezistupněm mezi objekty budovanými především na Oderstellung a Pommernstellung (kulometné pevnůstky určené převážně pro přímé palby těžkých kulometů umístěných v pancéřových deskách) a pozdějšími B-Werky, jsou sruby budované v letech 1934 - 1936 v systému Nischlitz-Obra.

Nejlépe to je možné pozorovat u objektů později zařazených do tvrze Litzmann budovaných v letech 1934 - 1936 v obci Mostki (jsou označovány jako tvrz, aniž by byly spojeny podzemní komunikací z propagandistických důvodů). Konkrétně MG St. 671 v odolnosti B alt z roku 1935 v mnohém připomíná pevnůstky z Oderstellung. Jedná se o dobře zachovalý objekt v blízkosti železnice Swiebodzin (Schwiebus) - Rzepin (Reppen) nad umělým kanálem 702. Hlavním úkolem objektu byla ochrana kanálu a náspu železnice. Vstupovalo se do něj dvěma vchody, které jsou v současnou dobu zasypány. Oba vstupy vedou do velké předsíně, ze které je možné dostat se do obou střeleckých místností. Objekt postrádal vlastní zdroj elektrické energie. Ve výbavě však měl kuchyni se studnou a sociální zázemí. Pozorování zajišťoval malý zvon 9P7, kulomety byly umístěny v pancéřových kasematách 5P7. V současnou dobu je téměř celý objekt zasypán zeminou.

V severní části se linie opevnění přibližuje k řece Warta a poslední objekty jsou vestavěny do protipovodňového valu. Pocházejí z roku 1935 a nijak se neliší od staveb budovaných v tomto období na Oderstellung.

B-Werky

Jako dobrý příklad další fáze vývoje B-Werků lze označit Pz.W. 625 (postaven v letech 1935 - 1936), který se nachází na křižovatce silnic Skape - Rokitnica (Skampe - Schönfeld). Jeho hlavním úkolem byla ochrana výsuvného mostu (Kipprollbrücke 611), nacházejícího se přibližně 100 metrů před objektem. Objekt se v současné době nachází v poměrně dobrém stavu, pokud se tak dá nazvat srub, který je zbaven veškerých pancéřových prvků. Do objektu není možné aktuálně vstoupit hlavními vchody, protože propadla ve vstupních chodbách jsou otevřená, tedy ve vstupu brání přibližně 3 metry hluboký příkop v celém rozsahu vstupu. Hlavní výzbroj objektu tvořil jeden těžký kulomet ve třístřílnové polokopuli 2P7, dva těžké kulomety v šestistřílnové kopuli 20P7 a jeden těžký kulomet na ochranu vchodů v pancéřové desce 7P7. Součástí objektu je také úkryt pro protitankový kanón. Pzw. 625 je dvoupatrový. Na horním podlaží se nachází místnost velitele objektu a místnost s radiostanicí, bojové místnosti, sociální zázemí objektu, sklady munice a technické zázemí zbraní a zásobník na vodu. Po betonovém schodišti se vstupuje do spodního patra. Zde se nachází ubikace mužstva, kuchyně, sklad, ošetřovna, strojovna, filtrovna a místnost pro studnu. Objekt byl vybaven dvěma nouzovými východy.

Dvoupatrový Pz.W. 778 v Boryszyně

Ze stejného období pochází také Pz.W. 598, který se již velmi podobá B-Werkům stavěným v pozdějších letech v centrální části OWB. Postaven byl v letech 1936 - 1937 v odolnosti B alt. Dodnes se nachází v poměrně zachovalém stavu v lese v blízkosti jezu (Sperre) 617 na kanálu 618. Jeho úkolem bylo chránit právě výše zmiňovaný jez a případný přechod přes něj. V jeho okolí se dodnes nachází velké množství polního opevnění. Nejlepší přístup k objektu je ze silnice Swiebodzin (Schwiebus) - Krosno Odrzanskie (Crossen an der Oder) v osadě Przetocznica (Hammer). Turistická značka procházející touto osadou směřuje dále na jih a mimo jiné vede také okolo Pzw. 598. Objekt je známý především díky své zachovalé kombinaci třístřílnové polokopule 2P7 a pozorovacího zvonu 23P08 (specifické pro toto období, v pozdějších letech již nebyl tento zvon používán kvůli špatným pozorovacím vlastnostem). Mimo těchto pancéřových prvků zde lze nalézt i kopuli pro pevnostní minomet M19 (34P08). S ostatní výzbrojí to již tak veselé není. Celá část s kopulí pro dva těžké kulomety 20P7 a střílnou na ochranu vchodu byla vyhozena do povětří a získaný "šrot" zpeněžen. Stejně tak dopadla i pancéřová kasemata 4P7 pro těžký kulomet. Uvnitř objektu se nacházela strojovna se dvěma generátory, zásobník na vodu, studna a filtrovna vzduchu, sklady munice, kuchyně a sklad hořlavin. Posádka zde měla k dispozici velké ubikace a několik menších místností se sociálním zázemím. Před samotným vchodem do zvonových šachet se nacházelo několik místnůstek se zásobami munice a technickým zázemím. V celém objektu se nacházely dva nouzové východy (z hlavní chodby a ze skladu munice u M19). Dodatečně se u některých z nich počítalo s přístavbou, která by disponovala kopulí/kasematou s protitankovým kanónem. K realizaci však nikdy nedošlo.

Kernwerky

V severní části linie byly vybudovány dva velké objekty, které sice nesou označení tvrz - Werkgruppe Roon (Pz.W. 817) a Moltke (Pz.W. 814), fakticky se však jednalo o kombinaci jednoho velkého dvoupatrového B-Werku - který lze označit za "Kernwerk" a dvou malých objektů, které byly umístěny na bocích stavby, byly propojeny podzemní komunikací a disponovaly výzbrojí umístěnou v pancéřové polokopuli (2P7). Postaveny byly v letech 1936 - 1937. Cílem obou staveb bylo uzavřít úzký průchod mezi jezery. Oba objekty byly bohužel po válce vyhozeny do povětří a příliš se z nich nedochovalo. Prohlédnout si je tak možné pouze části podzemních chodeb.

Zesílení linie OWB 1937 - 1938

Velkým problémem, který bylo nutné vyřešit před ukončením výstavby, se v letech 1937 - 1938 staly mezery mezi jednotlivými objekty na jižním a severním křídle Meziříčního opevněného rajonu. Cíle bylo dosaženo pomocí výstavby typizovaných objektů, které vycházely z Regelbau 26, který byl stavěn na Westwallu v rámci Pionierprogrammu do roku 1938. Dva objekty tohoto typu se například nacházejí nedaleko obce Brody (Kl. Blumberg) - Pz.W. 593 a 594. Přístup k nim je stejný jako k Pzw. 598. Další objekt se nachází asi 300 metrů severně od osady Przetocznica (Hammer) u lesní cesty. Velký počet jich byl postaven v okolí tvrze Ludendorff na severu Meziříčního opevněného rajonu (Pzw. 850, 859, 861, 873, 874). Nejzachovalejším objektem tohoto typu je Pzw. 677, který se nachází mezi obcemi Mostki a Nowa Wioska. Vrchlík zvonu je odříznut autogenem, ve všech ostatních objektech je kopule zcela vytržena, a především ty na severním křídle jsou zcela zničeny.

Pz.W. 601 - vchodová část

Pomocí dvou vchodů se vstupuje do malé předsíňky, která je chráněna dvěma střílnami pro lehké zbraně. Celý objekt se skládá pouze z jedné velké místnosti, ve které bylo místo pro osádku a munici. Z ní se vstupuje do chodbičky pod kopuli pro dva těžké kulomety. Do objektu byla osazována pancéřová kopule typu 35P08. Bezprostřední prostor před vchody kryl těžký kulomet umístěný v malé kapiniéře za pancéřovou deskou.

Tvrzové objekty - B-Werky

Pomyslným vrcholem fortifikačního stavitelství realizovaným v prostoru Oder - Warthe Bogen jsou tzv. B-Werky stavěné v centrální části, které jsou vzájemně propojené podzemním systémem. Svojí výbavou se příliš neliší od výše popisovaných srubů. Markantní je u nich ovšem rozdíl v používaných pancéřových prvcích. Hlavní výzbroj objektu je umístěna v pancéřových kopulích. Pozorování zajišťuje pozorovací kopule, až na výjimky bylo upuštěno od používání malých pozorovacích zvonů. Pouze v případě, že objekt měl vlastní vchod, byla jeho obrana a postřelování okolí svěřeno těžkému kulometu v pancéřové desce (většinou 7P7 a silnější). Celá řada B-Werků ovšem vlastní vchod neměla a spoléhala se pouze na spojení podzemními komunikacemi (Pzw. 716 nebo Pzw. 726). Vždy však byly k dispozici nouzové východy. Obvyklou kombinací výzbroje B-Werku byly dvě kopule pro těžké kulomety, pozorovací kopule, pevnostní minomet M19 a výmetný ohňomet. Dodatečně se u některých z nich počítalo s přístavbou, která by disponovala kopulí/kasematou s protitankovým kanónem. K realizaci však nikdy nedošlo.

Stropnice objektu Pz.W. 720 - Kopule 20P7 pro TK, minomet M19 (424P1) v popředí, výmetný ohňomet 420P9 (vlevo) a pozorovací kopule 438P01

Podzemní systém

Bezesporu nejzajímavější stavbou v prostoru Meziročního opevněného rajónu je podzemní komplex v jeho centrální části. Jeho délka v současnou dobu dosahuje 25 kilometrů, což je ovšem pouze zlomek původních plánů. Páteří podzemního systému je hlavní galerie, která probíhá od Pzw. 739 do tzv. Boryszynské smyčky. Hlavní galerie měla zajišťovat bezproblémovou distribuci munice a pohyb vojáku z vchodových objektů do jednotlivých objektů a dělostřeleckých baterií pomocí úzkorozchodné železnice. Pro tyto účely byla podél galerie zřízena řada nádraží, ve kterých se dal materiál překládat na jiné soupravy, které zajížděly přímo pod jednotlivé objekty, kde se v podzemí nacházela veškerá infrastruktura bojového objektu (muniční sklady, strojovna, atd.).

Celé podzemí se mělo skládat z vchodových objektů E62 - E66 (nepostaveny - některé měly být koncipovány jako vchody pro munici, jiné jako vchody pro mužstvo), hlavní galerie, komunikací pod jednotlivé objekty, malých objektů na ochranu podzemí s kulometnými střílnami, minových kobek, nádraží pro překládání materiálu, muničních skladů, sociálního zázemí pro posádku, ubikací, strojoven, filtroven, kuchyní, atd. Technické zázemí nebylo konstruováno pro celý podzemní komplex dohromady (jako tomu bylo např. v Československu nebo ve Francii), ale pro jednotlivé objekty zvlášť. Odvodnění probíhalo samospádem do celé řady jímek, které jsou v nepravidelných intervalech rozmístěny pod podlahou a dále do odvodňovacích štol, které ústily v blízkých údolích na povrch.

Podzemí chodba s křížovatkou v místech, kde se v pozdějších letech plánovala další ražba komunikací

Tvrze vybudované na OWB

Tvrze se nenacházely pouze v centrální části OWB. Nejseverněji položenou tvrzí byla malá experimentální tvrz Ludendorff nedaleko obce Stary Dvorek. Nacházela se na terénní vlně v jednom z ohybů řeky Obry. Jejím hlavním cílem byla ochrana nedalekého mostu a postřelování umělých vodních kanálů, které zároveň sloužily jako protitankové příkopy, které se nacházely na obou stranách tvrze. V jednom z jejích objektů byl osazen jediný pevnostní protitankový kanón umístěný v pancéřové kasematě společně s těžkých kulomet instalovaný na OWB (29P8). Svojí přímou palbou působil do prostoru mostu. Pravděpodobně v roce 1944 byla protitanková obrana tvrze posílena malým objektem, který nebyl napojen na podzemní systém, do kterého byl osazen československý pevnostní protitankový kanón. Samotná tvrz se skládala ze šesti objektů - Pzw. 863 - 868. Nejmohutnějším objektem se stal Pzw. 865, pocházející ještě ze systému Nischlitz - Obra. O všech objektech se dá hovořit jako o unikátních stavbách vybudovaných zde jako experimentální objekty.  Část podzemních chodeb byla zničena během bitvy, která se tu rozhořela v roce 1945. Ve stejné době byly také zdemolovány všechny objekty. Dnes lze na povrchu tvrze najít kopuli pro minomet M19 - typ 428P01, která byla při výbuchu Pzw. 864 vymrštěna do nedalekého svahu. Částečně se zachoval také Pzw. 867 s třístřílnovou pancéřovou kopulí pro těžký kulomet a v jednom z objektů také pancéřová deska.

Další tvrzí směrem na jih je Werkgruppe Shill (pokud pomineme Werkgruppe Roon a Moltke, kde se spíš dá hovořit o Kernwerku). Tvrz se nachází poblíž železniční trati Miedzyrzec - Sulecin, asi jeden kilomet jihovýchodně od osady Kursko. Skládá se ze dvou objektů (Pzw. 754 a 757), které byly postaveny v roce 1938 - 1939 v odolnosti B alt. Spojeny byly podzemní komunikací, ve které v jejím zlomu pouhým rozšířením profilu byla získána řada místností ve dvou patrech nad sebou s ubikacemi, strojovnou a sociálním zařízením. Spodní část je tvořena tubusem dlouhým přibližně 50 metrů, horní je kratší a měří 20 metrů. Spojení mezi poschodími zajišťují dvě schodiště. V přední a střední části se nachází ubikace, kuchyně a sociální zázemí. V zadní části byla umístěna strojovna (3 agregáty), filtrovna a místnost se studnou. Vchod do tvrze byl možný pouze objektem Pzw. 757. V současné době je tomu obráceně - vstup je možný pouze Pzw. 754, který je téměř zcela zničený. (původně měl výzbroj situovanou pouze v pancéřových věžích). Pzw. 745 měl dvě poschodí, ve spodním patře se nacházel pouze samotný vstup na schodiště do podzemí a jedna menší místnost. Zároveň odtud vedly dva nouzové východy. Hlavní výzbroj objektu tvořily dva těžké kulomety v šestistřílnové kopuli 20P7 a minomet M19. Pozorování zajišťoval malý pozorovací zvon 23P8. Naproti šachtě vedoucí z podzemí do bojového objektu byl navíc umístěn další muniční sklad. Druhý objekt Pzw. 757 byl vyzbrojen čtyřmi těžkými kulomety v šestistřílnových kopulích 20P7 a pevnostním minometem M19. Ochranu stropnice objektu zajišťoval pevnostní plamenomet, pozorování kopule 52P8. Těžký kulomet umístěný v pancéřové desce 6P7 chránil prostranství před vchodem do objektu. Na prvním podlaží se nachází vchod, sklady munice a technické zázemí pancéřových kopulí, sociální zařízení, místnost velitele objektu a plánovací místnost, která byla podřízená pozorovací kopuli 52P8. Spodní poschodí má pouze malou rozlohu a nachází se na něm muniční sklad, zařízení pro pevnostní plamenomet a poměrně velká místnost s šachtou a schodištěm spojujícím objekt s podzemím. Naproti vstupu do podzemní komunikace se nachází další muniční sklad.

Co se tvrzí v pravém slova smyslu týče, je nyní výčet tvrzí konečný. Aby to však nebylo tak lehké, připravila si pro nás německá propaganda několik dalších tvrzí, které však nejsou spojeny podzemní komunikací. A proto hned sousední 4 objekty na jih od Werkgruppe Shill, byly pojmenovány jako Werkgruppe Nethelbeck. Po drobné pauze, kterou tvoří Pzw. 745, 741 a 743, již následují jednotlivé tvrze centrálního úseku a to takto: Wg. Lützow (Pzw. 730, 732, 733, 736 a 739), Wg. York (Pzw. 721, 722, 724, 726 a 727), Wg. Gneisenau (Pzw. 719 a 720), Wg. Scharnhorst (Pzw. 716a, 716 a 717), Wg. Friesen (Pzw. 83) a Wg. Jahn (Pzw. 712, 713, 714, 715, 766).

Dále na jih se nacházejí další dvě tvrze - opět bez vzájemného propojení objektů podzemními chodbami. Jedná se Werkgruppe Körner (jihovýchodně od obce Staropole) a Lietzmann (v obci Mostki).

Tvrz Körner je nejjižnější částí nejsilněji opevněného centrálního úseku a tvoří jeho křídlo. Nachází se v lese mezi obcemi Lubrza a Staropole. Dodnes lze v okolí objektů nalézt velké množství zákopových systémů. Do sestavy tvrze patří Pzw. 701, 702 a 703, které nejsou opět spojené podzemními komunikacemi. Všechny objekty jsou postaveny v odolnosti B alt, jsou poměrně rozsáhlé a pocházejí z let 1936 - 1939. Hlavním úkolem tvrze bylo přehradit umělý kanál a jez 712. Neméně důležité bylo získání kontroly nad silnicí Lubrza - Staropole. Pz.W. 701 se nachází v relativním zápolí a proto jeho primárním cílem bylo krýt zbývající objekty 702 a 703 v první linii a blízkou silniční komunikaci. Hlavní výzbroj objektu tvoří minomet M19, dva těžké kulomety v šestistřílnové kopuli 20P7, jeden těžký kulomet ve třístřílnové polokopuli 2P7 a jeden těžký kulomet v pancéřové kasematě 7P7 určený pro boční palbu. Minomet M19 byl umístěn v kopuli 34P8, pozorování zajišťovala pozorovací kopule 52P8. Další těžký kulomet byl určen k postřelování okolí vchodů a byl umístěn v pancéřové desce 7P7.

Hlavním úkolem objektu Pz.W. 702 bylo krýt palbou nedaleký jez (Stauwerk 712). Hlavní výzbroj jednopatrového objektu tvořily čtyři těžké kulomety ve dvou šestistřílnových kopulích 20P7, jeden těžký kulomet v třístřílnové polokopuli 2P7 a pevnostní minomet M19 v pancéřové kopuli 34P8. Jeden těžký kulomet chránil svojí palbou prostor před vchodem do objektu. V současné době je objekt silně poškozen, především ve vchodové části.

Pz.W.703 - tento dvoupatrový objekt byl postaven na tvrzi Körner jako poslední a zároveň je i největším. Ze všech objektů je položený nejvíce na východ a svojí palbou kryje umělý kanál 713 a návazné zátopové oblasti. Hlavní výzbroj tvořily čtyři těžké kulomety, které byly umístěny ve dvou šestistřílnových kopulích 20P7, jeden těžký kulomet v pancéřové desce 6P7 a pevnostní plamenomet s krytem 420P9. Pevnostní minomet M19 je umístěn v pancéřové kopuli 424P01. Pozorování okolí zajišťovala pozorovací kopule 438P01. V horním patře se nachází obvyklá kombinace místností - muniční sklady, přístupy pod pancéřové zvony, místnost velitele objektu, místnost pro radiostanici, ubikace pro poddůstojníky a strojovna (tří agregáty a filtrovna vzduchu) spolu se zařízením pevnostního plamenometu (tato místnost je umístěna uprostřed objektu a je dvoupatrová. Spodní patro bylo vybaveno ubikacemi, kuchyní, sklady, sanitárním zařízením, zásobníkem hořlavin a místností se studnou a nádržemi na vodu. Ze spodního patra vedl pouze jeden únikový východ.

V případě Werkgruppe Lietzmann se jedná o velice zajímavé stavby a to především díky tomu, že byly postaveny vůbec jako první na Oder-Warthe Bogen a spadaly ještě do doby výstavby Nischlitz - Obra linie (1934 - 1935). Skládá se ze čtyřech objektů (Pzw. 668, 669, 670, 671) , které jsou rozmístěné okolo silnice Poznaň - Berlín. Pz.W.669 byl postaven v letech 1935 - 1936 v odolnosti B alt. Nachází se přímo u hlavní silnice, zhruba 250 metrů západně od osady Mostki. V předpolí objektu se nachází umělý kanál 701, který je zásobován vodou z Nischlitzkého jezera. Samotný objekt se nachází v relativně dobrém stavu. Po válce byly odřezány pancéřové prvky, vyčnívající nad stropnici. Výbuchem je poničeno pouze pravé křídlo objektu. Jeho součástí je úkryt pro protitankový kanón, který byl v případě potřeby umístěn do polního postavení po straně objektu. Výzbroj tvořil jeden těžký kulomet ve třístřílnové polokopuli 2P7, dva těžké kulomety v šestistřílnové kopuli 20P7 a jeden těžký kulomet v pancéřové desce 7P7 pro ochranu vchodu. V horním patře se nacházela místnost velitele objektu, místnost pro radiostanici, bojová místnost, vstupy do zvonů, muniční sklady, místnosti se sociálním zařízením, zásobník na vodu a technické zázemí ke zvonům. Po schodišti lze sestoupit do spodního patra, kde se nacházejí ubikace, kuchyň, sklady, přístup do třístřílnové polokopule, ošetřovna, strojovna se dvěma agregáty, místnost se studnou a dva nouzové východy. Pz.W. 671 byl postaven v roce 1935 v odolnosti B alt. Jedná se o dobře zachovalý objekt v blízkosti železnice Swiebodzin - Rzepin nad umělým kanálem 702. Hlavním úkolem objektu byla ochrana kanálu a náspu železnice. Vstupovalo se do něj dvěma vchody, které jsou v současnou dobu zasypány. Oba vstupy vedou do velké předsíně, ze které je možné dostat se do obou střeleckých místností. Objekt postrádal vlastní zdroj elektrické energie. Ve výbavě však měl kuchyni se studnou a sociální zázemí. Pozorování zajišťoval malý zvon 9P7, kulomety byly umístěny v pancéřových deskách 5P7. V současnou dobu je téměř celý objekt zasypán zeminou. Pz.W. 668 byl postaven v roce 1935 v odolnosti B alt. Tvořil jižní křídlo tvrze a postřeloval společně s Pzw. 669 umělý kanál 701 stejně jako silnici Poznaň - Berlín. V současné době je téměř zcela zničen a je velmi těžké představit si byť jen minimálně proporce objektu, který měl dva vchody, hlavní výzbroj tvořil jeden těžký kulomet ve třístřílnové polokopuli 3P7, a jeden těžký kulomet v pancéřové desce 10P7 určený k boční palbě. Další menší střílna zajišťovala postřel prostoru před oběma vchody (48P8). Pozorování zajišťoval pozorovací zvon 9P7, který se v kusu stropnice dochoval dodnes. Objekt disponoval vlastní strojovnou a filtrovnou vzduchu. Pz.W. 670 byl postaven v roce 1935 v odolnosti B alt. Nachází se přímo v obci Mostki vedle cesty k vlakovému nádraží, bohužel je v současnou dobu částečně zasypán a částečně zastavěn. Do objektu se vstupuje dvěma vchody, které jsou chráněny pouze malou střílnou na obranou bezprostředního okolí a dvěma střílnami umístěnými přímo v zalomené chodbičce (48P8). Uvnitř se nachází místnost velitele objektu, místnost pro radiostanici, ubikace, muniční sklad, kuchyně s vlastním zdrojem vody, sociální zařízení a nouzový východ. Hlavní výzbroj tvoří dva těžké kulomety umístěné v pancéřových deskách 7P7. Pozorování zajišťoval zvon 9P7.

 

 

HOME  ]