[  Výstavba  ] [  Výzbroj  ] [  Typologie  ] [  Odkazy  ]
 

V Ý Z B R O J

 

Ve francouzské terminologii lze veškeré použité zbraně rozdělit na útočné a obranné. Mezi ofenzivní zbraně patřily kanóny ráže 75 a 135 mm a minomety ráže 81 mm. Mezi defenzivní všechny ostatní - tedy těžké a lehké kulomety, protitankové kanóny, lehké minomety a vrhače granátů.

Kulomety

Lehký kulomet vz. 24/29 (FM) ráže 7,5 mm. Praktický dostřel této zbraně byl 600 metrů. Zásebník se nasazovel shora a měl kapacitu dvaceti nábojů. Teoretická kadence byla 500 ran za minutu. Tento lehký kulomet se na Maginotově linii dočkal širokého použití ve zvonech GFM, ve střílnách na ochranu vchodu nebo diamantového příkopu. Náboje od zbraně byly odváděny buď mimo objekt nebo do speciálního váčku, umístěného po kulometem.

Lehký kulomet vz. 24/29


Dvojče těžkých kulometů MAC vz. 1931 (JM) - v původních plánech CORF se jednalo o hlavní zbraň pěchotních objektů. Teoretický dostřel činil 5000 metrů, praktický se však pohyboval okolo 1200 - 2200 metrů. Teoretická kadence se pohybovala okolo 600 - 700 ran za minutu, praktická okolo 300 ran za minutu. Náboj ráže 7,5 mm byl dodáván v několika modifikacích - lehká střela, průbojná střele, stopová střela, těžká střela nebo průbojná střela se stopovkou. Munice byla podávána bubnovými zásobníky na 150 nábojů. Vystřílené nábojnice byly odváděny mimo objekt.

Dvojče těžkých kulometů MAC ve střílně upravené pro použítí protitankového kanónu - Tvrz Schoenenbourg


Těžký kulomet Hotchkiss 13,2 mm vzor 1930 - byl umisťován především do objektů na březích Rýna. Jeho hlavním úkolem bylo ničit lehce pancéřovanou techniku a to při teoretické kadenci 450 ran za minutu.

Protitankové kanóny

Protitankový kanón AC 25 - ráže 25 mm existoval v několika variantách vždy spřažený s dvojčetem těžkých kulometů (AM). Své použití našel především v pancéřových věžích. Ve výjimečných případech - především kvůli stísněným prostorům mohl být použit i ve střílně pod betonem. V období těsně před válkou začal být montován také do zvonů JM, kde zesiloval výzbroj dvou těžkých kulometů. Praktický dostřel se pohyboval okolo 400 metrů.


Protitankový kanón AC 37 vz. 34 - byl reakcí na skutečnost, že jeho předchůdce, protitankový kanón ráže 47 mm nebylo možné namontovat do menších pěchotních srubů kvůli jeho velikosti. Kanón mohl vypálit 10 - 15 ran za minutu.

Protitankový kanón AC 37 v expozici muze Hackenberg


Protitankový kanón AC 47 vz. 34 - byl prvním protitankovým kanónem vyvinutým pro Maginotovu linii. S jeho montáží do objektů bylo započato v roce 1937. Původní plány však s protitankovou výzbrojí pěchotních srubů vůbec nepočítaly a proto muselo dojít ke kurióznímu řešení. Protitankový kanón byl zavěšen na kolejnici pod stropnicí objektu. V případě potřeby bylo dvojče těžkých kulometů vytočeno ze střílny na stranu a protitankový kanón byl vsunut na jeho místo, což bylo v případě boje velice nebezpečné.

 Protitankový kanón AC 47 v zasunuté poloze - tvrz Schoenenbourg


Minomety a vrhače granátů

Minomet Brandt vz. 1931 ráže 60 mm - vývoj zastaven. Do celé řady objektů se však podařilo osadit zvony, které byly těsně před válkou zavařeny pancéřovými pláty.


Minomet MAC vz. 1935 ráže 50 mm - měl dostřel 700 - 1400 metrů s kadencí 12 - 30 ran za minutu. Tento minomet zapříčinil zastavení vývoje minometu Brandt vz. 31, který předčil ve všech ohledech. Minomet se dal běžně použít ve zvonech GFM, ve věžích TM i ve střílnách pod betonem.

Unikátní exemplář "příručního" minometu v expozici muzea tvrze Rohrbach


Vrhač ručních granátů - byl součástí granátového skluzu. Skládal se z jednoduchého mechanického zařízení s ocelovou pružinou.

Mechanický vrhač granátů - tvrz St Roch


Minomet vz. 32 ráže 81 mm - byl používán u tvrzových objektů ve střílnách umístěných v diamantovém příkopu. Existovala také verze v otočné výsuvné věži. Většina minometů byla namontována v prostoru Alp, kde vykrývaly velké množství hluchých prostor. Dostřel činil 100 - 5 000 metrů při kadenci 12 - 15 ran za minutu. Minomety byly vždy montovány po dvou kusech.

Minomet ráže 81 mm v tvrzi Saint Gobain


Dělostřelectvo

Kanón ráže 75 mm - byl vyráběn ve dvou variantách a to kasematový nebo věžový. Navíc existovala celá řada vzorů těchto kanónů. Kanón vz. 29 byl vůbec prvním vyvinutým kasematovým kanónem pro potřeby Maginotovy linie. Celkem bylo nainstalováno 30 kusů této zbraně, jejíž kadence dosahovala maximálně 18 ran za minutu. Jeho následovníkem byla houfnice vz. 1931 umístěná v kasematě. Byla vyvinuta speciálně pro alpskou část, kdy granáty byly směrovány na strmější dráhu letu. Vz. 32 byl zcela přepracován a již nevyčníval ze střílen jako jeho předchůdci. Střílna byla navíc chráněna mohutnými okenicemi. Pro dělostřelecké otočné výsuvné věže byl zkonstruován kanón vzor 32 R, kterého bylo vyrobeno 24 kusů (12 věží). Poslední verzí byl vz. 33, který ve své kasematové podobě byl určen pro přímé palby v horských oblastech. Jeho varianta pro dělostřelecké otočné výsuvné věže byla nakonec použita v největším počtu kusů. Dostřel kanónů se pohyboval v závislosti na typu od 6000 - 12000 metrů při kadenci od 12 - 25 ran.

Dvojče kanónů ráže 75mm používané v dělostřeleckých výsuvných otočných věžích - typ C 75R_1932

Střelecká místnost dělostřeleckého srubu tvrze Fermont


Houfnice vz. 32 ráže 135 mm - celkem bylo vyrobeno 43 kusů a to jak v kasematové tak věžové variantě. Dostřel činil 320 - 6 000 metrů při kadenci 5 - 7 ran za minutu.

Houfnice ráže 135 mm v dělostřeleckém objektu tvrze St. Agnes

 

Pozorování

Typ periskopu Zvětšení Délka
B 12x 1720 mm
C 2,4 - 25x 1670 mm
F2 1,1x 540 mm
G 3,5/1,2x 800 mm


 

 

Pancéřové prvky

Zvony

 

Bezkonkurenčně nejdražšími a zároveň nejsložitějšími pancéřovými prvky instalovanými v bojových objektech jsou pancéřové otočné výsuvné věže, do kterých byly instalovány těžké kulomety, dělostřelectvo a minomety. Níže umístěná fotografie zachycuje nejčastěji používané pancéřové prvky. V první řadě se nacházejí vrchlíku zbavené kopule, umožňující pohled do střelecké části. Zleva se nachází kopule pro dvojče kanónů ráže 75 mm, uprostřed pro dvojče houfnic ráže 135 mm a jako poslední pro dvojče minometu ráže 81mm. V druhé řadě se nachází uprostřed kopule pro těžký kulomet, vpravo kopule pro dvojče kanónů ráže 75 mm, vypreparovaný zde je celý tubus kopule bez vrchlíku a protizávaží.


 

Otočné výsuvné věže pro kulomety a smíšené zbraně

 


Minometné otočné výsuvné věže

 


Dělostřelecké otočné výsuvné věže

 

 

Především u velkých tvrzí byl kladen velký důraz na technické vybavení podzemní části tvrze, která měla posádce zajišťovat bezpečné přečkání těžké dělostřelecké palby, dostatek odpočinku a sociální zázemí. Velká pozornost byla věnována především dostatku pitné vody, která se získávala buď z pramenů nalezených při ražbě podzemí nebo byla sváděla od nejbližšího adekvátního pramene potrubím do zásobníku v podzemí. Další důležitou součástí podzemních prostor byla filtrovna vzduchu, bez které se žádný pevnostní objekt nemůže obejít. Většinou prvním technickým zařízením, které se nacházelo po stranách hlavní galerie za vchodovým objektem byla strojovna tvrze, která dodávala v případě přerušení elektrického vedení z venčí proud celé tvrzi. V tomto případě se také za určitých okolností mohla voda z chladícího zařízení používat jako chlazení. Je nutné zmínit také sociální zařízení tvrze a kuchyni. Dále následovalo velitelství tvrze a ubikace posádky. V bezpečné vzdálenosti od vchodu a pokud možno v největší hloubce pod povrchem byl umístěn muniční sklad M1, ve kterém byly uskladněny hlavní muniční zásoby tvrze. Poblíž dělostřeleckých objektů se navíc nacházely menší muniční sklady M2, ve kterých byla uskladněna potřebná dotace munice pro jednotlivý objekt - do jisté míry se jednalo o "pohotovostní zásobu" - i když tento termín se více používá pro munici uskladněnou již přímo v bojových objektech (M3). Munici bylo možné přepravovat pomocí úzkorozchodné železnice - většinou mezi vchodovým objektem a M1, u velkých tvrzí i hlouběji mezi jednotlivé objekty, nebo pomocí ročně tlačených vozíků na gumových kolech. Do bojových objektů vedla točitá schodiště, jejichž středem projížděl nákladní výtah na munici. Velikost výtahu byla přímo úměrná výzbroji jednotlivého objektu.

 

 

HOME  ]