[  Výstavba  ] [  Výzbroj  ] [  Typologie  ] [  Odkazy  ]
 

Zvony GFM

 

Zvony pro pozorování a blízkou obranu GFM (guetteur et fusil-mitrailleur) jsou nejrozšířenějším pancéřovým prvkem používaným při stavbě opevnění ve Francii. Celkově jich bylo osazeno 1118 kusů různých variant a označení. Model A pochází z roku 1929, vyprodukováno bylo přes 1000 kusů. Model B pochází z roku 1934, přičemž hlavním rozdílem byly střílny, které obsahovaly kulové čepy pro uchycení zbraně a vyšší ochranu posádky. Koncem 30. let navíc docházelo k repasování již osazených starších modelů zvonů a k instalaci moderních úchytů zbraní.

Zvony měly většinou 3 - 5 střílny, ve kterých bylo možné uchytit kryt s pozorovacím průzorem, lehký kulomet, případně minomet ráže 50 mm. Na stropnici zvonu se nacházel otvor pro periskop. Na jednotlivých objektech byly osazovány zvony se střílnami rozestavěnými v závislosti na konfiguraci terénů. V náročných horských podmínkách tak může mít zvon všechny střílny v různých výškových úrovních. Stejně tak mohl zvon vyčnívat ze stropnice objektu v různých výškach.

Zvon GFM typ A - P.O. Lembach

V závislosti na odolnosti a výšce zvonu, který se skládal z podkladového prstence a samotného zvonu mohla hmotnost kolísat v rozmezí 10 - 26 tun. Vnitřní průměr zvonu činil 120 centimetrů, přístup do zvonu byl po žebříku na podlážku, která byla uchycena na centrálním pilotu, zajištěno bylo také odvětráváni zvonu, vystřílené nábojnice byly skladovány v uzavřeném boxu na podlaze pod zvonem.

Zvon GFM typ A se stupňovitými střílnami - tvrz St Roch

Zvon GFM typ A se stupňovitými střílnami - tvrz St Roch

Zvon GFM typ B - tvrz Rohrbach

Zvon GFM typ B na modernizovaném vchodovém objektu pro posádu tvrze Schoenenbourg

 

 

HOME  ]