[  Výstavba  ] [  Výzbroj  ] [  Typologie  ] [  Odkazy  ]
 

Feste Obergentringen

 

Největší fest v okolí Thionville, který se jako jediný nachází na levém břehu Mosely (tedy směrem k nepříteli) je také označován jako Gentringen, případně francouzským názvem Guentrange. Vybudován byl na dominantním návrší nad městem (314 m.n.m.) Thionville. Jeho dvě pancéřové baterie tak mohly vést daleké palby hluboko na předpolí. První návrhy na opevnění této výšiny pocházely již z roku 1897. Se stavbou bylo však započato až v roce 1899, přičemž plány stavby se neustále měnily. Samotné pancéřové baterie byly vybetonovány v letech 1900 – 1901, a celý fest byl do služby předán v roce 1906. Již záhy však byly shledány první nedostatky celé stavby a tak bylo v roce 1910 přistoupeno k dalším stavebním pracím trvajícím další čtyři roky, které zesilovaly především protipěchotní obranu.

Výsledkem je mohutný fest jehož posádku mělo tvořit 2000 mužů. K dispozici byly dvě pancéřové baterie po čtyřech otočných věžích typu PT pro kanóny ráže 105mm. Spojení mezi jednotlivými objekty zajišťovaly tři kilometry podzemních galerií.

Dominantou celého festu jsou mohutná hlavní kasárna s délkou 140 metrů. Zde kromě podpůrné infrastruktury (nádrže na vodu, PHM, sklady uhlí, kotle, elektrárna, kuchyně) bylo možné ubytovat 1100 mužů posádky. Na křídlech festu byly umístěny další dvě menší kasárenské budovy. Na dvou kótách nacházejících se v prostoru festu se pak nacházely samotné pancéřové baterie.

Spletitá síť podzemních komunikací vedla do devíti pěchotních úkrytů (poslední napojení postrádal), které byly umístěny buď pod, nebo vedle střeleckých parapetů. Ty byly provedeny z betonu a kromě postavení pro těžké kulomety a pozorovacích stanovišť zde bylo počítáno také s umístěním rychlopalných kanónů.

Obvodovou překážku tvořilo několik linií protipěchotních zátarasů se šířkou 30 metrů. Její obranu zajišťovalo šest bojových objektů pro boční palbu s napojením na podzemní galerie. Pozorování zajišťovaly zvony typu WT. Přístupovou cestu do festu chránil samostatný objekt se střílnami pro ruční zbraně.

Do bojů v 1. světové válce se pevnost nijak nezapojila a po obsazení celého prostoru Francií sloužila jako záložní postavení pro nedaleko budovanou Maginotovu linii. V roce 1944 byla obsazena americkou armádou. V následujících desetiletích sloužila jako sklad munice. V současné době velice dobře zachovalý fest s množstvím vnitřního vybavení spravuje soukromá organizace, která ho zpřístupňuje veřejnosti. Stavba jako taková je v majetku města Thionville, která zásobníky v hlavních kasárnách používá jako záložní zdroj vody.

 

 

HOME  ]