[  Výstavba  ] [  Výzbroj  ] [  Typologie  ] [  Odkazy  ]
 

Fort Frouard

 

Hlavní vchod do Fortu Frouard

Velký uzávěrový fort čtvercového tvaru uzavíral společně s nedalekou dělostřeleckou baterií Eperon a řadou polních dělostřeleckých baterií v umístěných v okolí komunikace severně od Nancy. Přimo pod náhorní plošinou, na které se všechny objekty nacházejí, se totiž nacházela křižovatka důležitých komunikací. Silnou dělostřeleckou palbou tak zde bylo možné naráz blokovat dva důležité směry postupu nepřátelských jednotek. Jednalo se o komunikace vedoucí podél řeky Mosely jižním směrem od Metz a o cesty od Strasbourgu.

Zároveň se jednalo o jeden ze tří uzávěrových fortů, které byly umístěny v mezeře mezi linií opevnění na hranicích proti Německu, do které měla být vmanévrována nepřátelská armáda a zde měla být poražena pomocí polních jednotek (Frouard, Manonviller a Pont-St-Vincent). Tato mezera se nacházela mezi pevnostmi Toul a Epinal, přičemž Frouard a Pont-St.Vincent víceméně blokovaly přístupy k Toulu, zatímco Fort Manonviller tvořil jaké předsunuté postavení, podobně jako v případě Strasbourgu Feste Kaiser Wilhelm II.

Původní kamenný fort zde byl postaven v letech 1879 – 1883. Na čtvercovém základu zde byla postavena centrální kasárna, kolem kterých byla vybudována kruhová cesta s dělostřeleckými postavením na valech. Již v době dokončení však byla bojová hodnota celé stavby poněkud diskutabilní a tak bylo již v roce 1890 přistoupeno k modernizačním pracím, které pokračovaly s drobnými přestávkami až do vypuknutí války.

Litinová otočná věž Mougin pro dvojici kanónů ráže 155mm

Jediné co se zachovalo z původního fortu je jeho půdorys, centrální kasárna, část úkrytů a dvě kaponiéry na ochranu příkopu. V rámci modernizačních prací získal fort především velké množství výzbroje umístěné v pancéřových věžích. Jako první byla osazena mohutná litinová kopule Mougin pro dvojici kanónů ráže 155 mm. Kromě velkého množství malých i velkých pozorovacích zvonů se na stropnici fortu nachází také unikátní výsuvná otočná věž pro světlomet, která je umístěna v blízkosti kopule Mougin a primárně měla osvětlovat severní a východní stranu předpolí. Blízkou obranu měly zajišťovat tři výsuvné otočně věže pro těžké kulomety, které byly umístěny v rozích valu. Ve zbývajícím rohu zbylo místo pro výsuvnou otočnou věž s dvojicí kanónů ráže 75 mm. V jihovýchodním křídle byla navíc vybudována unikátní betonová stavba pro světlomet, který byl ukryt za pancéřovými posuvnými deskami. Přístup k ní byl chráněn pomocí diamantového příkopu.

Blízkou obranu zajišťovaly dvě kaponiéry umístěné na eskarpové straně ochranného příkopu, které prošly pouze částečnou modernizací. Poslední podvojná kaponiéra byla v rámci modernizačních prací nahrazena podvojnou kasematou umístěnou v kontreskarpová straně příkopu. Původní jeden vchod byl nahrazen dvěma vchody na protilehlé straně, takže vnitřkem fortu procházela cesta, která ho rozdělovala na dvě poloviny. Na straně k nepříteli byl vjezd chráněn předsunutým objektem, za kterým následoval padací most a další stavba na ochranu vjezdu. Na protilehlé straně vstupovala cesta do nitra fortu ze dna příkopu, z tohoto důvodu bylo nutné napojit ji uvnitř svážnicí na výše položenou již existující cestu. V prostoru tohoto vjezdu byla vybudována také dodatečná odolná kasárna.

Interiér otočné výsuvné věže pro dvojici kanónů ráže 75mm

Již v rámci raných modernizačních prací došlo na vyražení odolných muničních skladů hluboko pod úrovní terénu. Přístup zajišťovalo schodiště se svážnicí vedoucí přímo z hlavní zásobovací cesty protínající fort. V blízkosti svážnice byly vybudovány také další objekty pro skladování munice a velká strojovna, která zásobovala celý objekt elektrickou energii. Uvnitř stavby byla také položena úzkorozchodná železnice a celý fort byl napojen na železniční síť, která propojovala ostatní objekty nacházející se v okolí (především dělostřelecké baterie).

Fort je v současné době v péči asociace, která spravuje také nedalekou Baterii Eperon. Na vyžádání je fort přístupný. V jeho prostoru zatím neprobíhají větší rekonstrukční práce. Necelá polovina povrchu však byla v minulých letech vyčištěna od dřevin, zbylá část však je i nadále hrozivě zarostlá. Samotný fort se dochoval ve velice dobrém stavu včetně veškerých pancéřových prvků (bez kanónů). Z vnitřního vybavení se toho příliš nedochovalo, snad kromě ovládacích mechanismů ve svážnicích. I tak se jedná o jeden z nejzajímavějších fortů, které lze ve Francii navštívit.

 


Zobrazit místo Séré de Riviéres - severní fronta na větší mapě

 

 

HOME  ]