[  Výstavba  ] [  Výzbroj a vybavení  ] [  Typologie  ] [  Odkazy  ]
 

Výzbroj a vybavení

 

 

Výzbroj objektů

Následující řádky jsou věnovány zbraním, které se nejčastěji vyskytovaly na meziválečném opevnění. Řada výzbroje - především těžké dělostřelectvo a minometná výzbroj,  se nedostala do vypuknutí války do sériové výroby, případně se nacházela ve fázi projektování nebo ověřování prototypu.

 

Kulometná výzbroj

Lehký kulomet vz. 26 - se stal patrně nejčastěji používanou zbraní na československém opevnění. Slávy se dočkal také na mezinárodní scéně. Vyráběn byl licenčně ve Velké Británii pod označení BREN (BR - Brno EN - licenční výroba v Anglii).

Lehký kulomet vz. 26 ve střílně srubu N-S 82 Březinka

Lehký kulomet vz. 26 ve střílně srubu N-S 82 Březinka

Jednalo se o jedinečnou zbraň, která sloužila v mnoha armádách světa ještě mnoho let po skončení války. V září 1938 měla armáda k dispozici více jak 34 000 kusů této zbraně. Kulomet byl používán v lehkém opevnění vz. 37, v ochranných střílnách těžkých objektů a ve zvonech. Munici dodával zásobník na 20 nábojů ráže 7,92. Teoretická kadence zbraně byla 600 ran za minutu (praktická 200). Dostřel zbraně se pohyboval okolo 2000 metrů při úsťové rychlosti 810 metrů za sekundu.

 

Do lehkých objektů se dostal také vodou chlazený těžký kulomet vz. 24. Ve výzbroji armády bylo okolo 7000 kusů této zbraně ráže 7,92. Maximální dostřel byl 2000 při úsťové rychlosti 835 metrů za vteřinu. Teoretická kadence 560 ran za minutu (praktická 300).

 

Především pro účely těžkých objektů se počítalo s nasazením vzduchem chlazeného těžkého kulometu vz. 37 a to jak ve variantě sólo, nebo dvojče. Kulomet tvořil také hlavní výzbroj pancéřových zvonů, kopulí, otočných výsuvných věží a byl montován také na společnou lafetu s protitankovým kanónem - celkem se podařilo vyrobit více jak 5000 kusů této zbraně. Ráže jak jinak činila 7,92 mm. Maximální dostřel činil 3000 metrů při úsťové rychlosti 835 metrů za sekundu. Teoretická kadence činila 750 ran za minutu (praktická 500).

Těžký kulomet vz. 37 v provedení sólo ve střílně objektu N-S 82 Březinka

Těžký kulomet vz. 37 v provedení sólo ve střílně objektu N-S 82 Březinka

Venkovní pohled na střílnu pro dvojče těžkých kulometů vz. 37

 

Protitanková výzbroj

Konstrukčně bezesporu nejzajímavější vyráběnou zbraní byl 4cm pevnostní protitankový kanón vz. 36 (každému zájemci lze jen doporučit knihu Pevnosti svazek 21). Jednalo se ve své době o jedinečnou zbraň s výbornými vlastnostmi. Teoretická kadence činila 20 - 40 ran za minutu. Praktická kadence se odvíjela od sehranosti obsluhy. Maximální dostřel činil 5800 metrů při úsťové rychlosti 770 metrů za vteřinu. Cena kanónu nepředstavovala ani zdaleka nejnižší položku v pěchotním srubu, vždyť samotný kanón bez těžkého kulometu přišel na rovných 360 000 korun! Po okupaci neunikl kanón pozornosti Wehrmachtu a byl použit v mnoha objektech především Atlantického valu, kde byl umisťován do malých objektů přímo na pobřeží a představoval jednu z nejobávanějších zbraní.

Pevnostní protitankový kanón vzor 36

Pevnostní protitankový kanón vz. 36

 

Pancéřové prvky

Podobně jako v případě těžkých zbraní, nepodařilo se dokončit ani nejmohutnější pancéřové prvky, které měly být osazovány v pevnostních objektech. Na zachovalých srubech a tvrzích lze tak dnes nalézt pouze fixní pancéřovou výzbroj (zvony a kopule) a ventilační zvony.

Pancéřové zvony a kopule byly produkovány v několika variantách, lišících se tloušťkou pancéřování a výškou zvonu. Ta se lišila podle odolnosti objektu, do kterého měl být zvon osazen. V případě největších odolností byly především z transportních důvodů rozdělovány pancéřové prvky na podkladový prstenec a samotný zvon.

Pěchotní zvon pro LK poškozený při trhacích zkouškách - R-S 86 U paseky

Ani s počtem zachovalých pancéřových prvků to není nijak slavné. K mohutnému vytrhávání a sešrotování zvonů docházelo ve dvou vlnách. První z nich proběhla během okupace v průběhu 2. světové války, druhou vlnu rozpoutal Kovošrot v 50. letech. Díky tomuto "úsilí" se dodnes dochovalo něco přes 40 pancéřových prvků na území ČR a 14 na Slovensku (ne všechny pocházejí z předválečného období). Několik zvonů a kopulí se nachází také v německých objektech (Francie, Polsko).

 

 

Vybavení objektů těžkého opevnění

Do současné doby se nedochovalo příliš původního vnitřního vybavení tvrzí, proto směřujme pozornost na vybavení pěchotních srubů. Ani zde však není situace příliš růžová a tak dobře vybavené objekty lze spočítat na prstech jedné ruky.

Schodiště a chodba ve spodním patře N-S 82 Březinka

Každý pěchotní srub disponoval kromě střeleckých místností a zvonů také dostatečným prostorem pro uložení potřebné munice a proviantu, pro další zázemí potřebné k vedení bojové činnosti (strojovna, filtrovna), pro odpočinek posádky (ubikace) a také sanitárním zázemím.

 

 

HOME  ]