[  Výstavba  ] [  Výzbroj a vybavení  ] [  Typologie  ] [  Odkazy  ]
 

Výstavba opevnění

 

Výstavbou opevnění v Československu bylo pověřeno a kvůli tomu také zřízeno Ředitelství opevňovacích prací. Řídícím orgánem byla Rada pro opevňování. V průběhu let byly přijaty různé strategie obrany území, které reagovaly především na politický vývoj v sousedních zemích.

Páteř obrany mělo tvořit těžké opevnění na linii Odra - Labe, které mělo krýt severní křídlo armády, která by v případě válečného konfliktu s Německem ustupovalo Československem ve směru západ - východ. Plánována byla výstavba více než tisíce těžkých objektů a patnácti tisíc objektů lehkého opevnění. Tohoto počtu se však nikdy nepodařilo dosáhnout.

Lehké opevnění vz. 37 typ A zesílený

S výstavbou lehkého opevnění bylo započato v roce 1935 již o rok později byly stavěny první těžké objekty na Ostravsku. Jejich stavbě asistovali francouzští odborníci a nesou také největší podobnost se svojí francouzskou předlohou. Z tohoto důvodu jsou tyto pěchotní sruby nazývány objekty francouzského typu. Těžké opevnění bylo budováno také na předmostí Bratislavy a v Komárnu. Po obsazení Rakouska Německem bylo přistoupeno k intenzivnímu opevňování této části hranice (do té doby zde byly budovány pouze linie lehkého opevnění). Pěchotních srubů se zde podařilo stavebně dokončit pouze několik. K jejich plné aktivaci došlo až v rámci začlenění objektů do "železné opony"

Páteř opevnění měly tvořit dělostřelecké tvrze, které byly budovány pouze na nejohroženějších místech pevnostní linie. Výstavba nejvíce postoupila u tvrzí Smolkov, Hůrka, Bouda, Adam a Hanička. Alespoň částečně rozestavěné byly tvrze Skutina, Dobrošov a Babí.

Nedokončená podzemní chodba tvrze Skutina

Následující mapa zachycuje postavené a zachovalé objekty těžkého opevnění postavené na území Československa. Zeleně jsou označeny tvrzové objetky.

 

 

Linie protitankových překážek (ježků), v pozadí LO vz. 37 typ A

 

 

HOME  ]